Dle mého názoru je to povýšení od pouhého hraní her na pravidelné soupeření s dalšími hráči téže hry. Cílem těchto klání je skrze online/offline eventy ukázat, kdo je v dané hře nejlepší a to, že si za to hráči odnesou často i tučnou odměnu je již jen třešnička na dortu. eSport roste poslední roky neuvěřitelným tempem, všimly si toho i značky, které chtějí oslovit tuto obří cílovou skupinu a rádi by se pro ně stali „lovebrandem“. To znamená, že když je někdo v populární eSportové hře opravdu dobrý, je schopen si vydělat i stovky tisíc měsíčně, to bylo ještě před pár lety něco nepředstavitelného. Sám jsem velice soutěživý typ člověka, a tak když jsem ve svých třinácti poprvé viděl první Counter Strike, byla to láska na první headshot.
Na naší lokální scéně máme jak dlouhodobé stálice mezi střílečkami – například Counter Strike: Global Offensive, kterému vlilo do žil novou krev to, že je nově ke stažení zdarma. Nejnovější velkou peckou, která zažila s nástupem pandemie obří hype bych rád zmínil Valorant od Riotu. Tomu se zatím velice daří, ve světě i u nás začínají TOP týmy představovat své Valorant sekce, a proto jsme se rozhodli uspořádat první Grunex Masters. To vrcholilo v srpnu a můžu prozradit, že další se již chystá. Dále tu jsou dnes již také legendární hry PUBG či Fortnite, strategičtější tituly jako World of Tanks, Dota2 či League of Legends, ale také sportovní simulátory: FIFA a NHL a nesmím zapomenout ani na karetní hru Heartstone. Zároveň se pravidelně objevují esportové tituly s velkým potenciálem, kterým se ale ne vždy ho podaří naplnit – jako příklad bych uvedl Overwatch, Rainbow Six: Siege či Apex Legends. Takové hry začnou vlivem mnoha okolností časem upadat a zůstane jen menší komunita tvořená core fanoušky.
Obecně podle mě stále ještě jednoznačně vítězí počítače, ale jejich náskok se pomalu ztenčuje. Přeci jen pořízení herní konzole a pár oblíbených her vyjde člověka na osm až dvacet tisíc korun, televizi má doma každý, takže stačí jen zapojit a hrát. Koupě počítače, který rozjede i ty nejnovější herní tituly na nejvyšší detaily může být otázka dvou, tří i pěti násobku těchto částek. K tomu potřebujete také herní periferie a příslušenství. Zároveň tím, jak jdou herní tituly neskutečně kupředu, tak dnes koupená grafická karta bude za pět let nejspíš již zastaralá a tak hráči, který nechce dělat kompromisy nezbývá nic jiného než znovu zainvestovat do nového modelu. Toto u konzolí řešit nemusíte.
Rozdíl tam určitě je. V USA hraje poměrově více hráčů na konzolích a s tím je také spojená skladba nejoblíbenějších her. Již pár let tam kraluje Fortnite, Halo – zatímco u nás to až takové terno není. Zároveň tím, že je klasický evropský fotbal v americe na okraji zájmu, v závěsu za basketbalem, baseballem a americkým fotbalem, tak tomu odpovídá i hranost těchto her.
Tím, že jsem velký fanda Counter Striku, tak jsem byl již od dětství fanoušek týmů, které měly velice kvalitní CS sekci. Dříve to tedy byly lokální týmy jako AMD Cyber Team, nEophyte, BlackTrains či FU.sk. Ze světových týmů to byly rozhodně eoLithic, Schroet Kommando (později přejmenováno na SK gaming) a hlavně polští ostrostřelci z týmu Pentagram. Když bych měl vybrat lokální hráče, tak na prvním místě to byl Efron, jako další to byl jeho parťák z Rasan a hlavně dlouhé roky nejlepší český hráč Oskar. Ze světových hráčů bych zmínil hvězdy jako byli Fisker!!, Ahl, Potti, Naikon, NEO, Luq a SpawN. Tím, že jsme pořadateli Sazka eLeague – největší esportové ligy v Česku a na Slovensku, tak jsem se začal opět více zajímat o novou verzi této střílečky: Global Offensive, ale mé větší sympatie si zatím nezískal žádný z hráčů. Líbí se mi však a sleduju tým Sampi, který nedávno představil naprosto úžasný gaming house – což byl kdysi dávno můj velký sen.